zlomený srdíčko

22. srpna 2017 v 22:45 |  diary
A tak jsem si sem zas sedla. Se zlomeným srdičkem a možná i myslí. Víte, co je na tom všem nejhorší? Že já to čekala, já si to dokonce přála. Jenže se to celý zvrtlo a já nevím jak z toho utéct. Možná ve mně furt koluje trochu řekněme manipulátorství (?), nedá se tom ani tak říkat. Jen si uvědomuju, jaký ty seš člověk, co seš zač. Vždycky před vším utečeš a jediný, co po sobě necháš, jsou moje slzy. A kdybych mohla teď nějak všechno srhnout, absolutně netuším, jak se cítím. Vlastně mám pocit, že se necítím nijak. Hysterickej, nekontrolovatelnej pláč vystřídala absolutně neutrální nálada. Během pár hodin. Mám pocit, jak kdybys mi ho zas sebral. A šlapal po něm, skákal, s radostí ho lámal na kousky, ale vlastně tuším, že tobě je to absolutně jedno. Moje srdičko. Možná potřebuje ten kýč, možná potřebuje trochu něhy, však není to očekávané? Holka, která nedokáže samu sebe dostatečně milovat, tak potřebuju lásku doplnit někým jiným? Ale neboj, už to pomalu vzdávám. Vlastně možná nakonec budu ta poslušná a ztichnu hned po tom, co mi ho zas zlomíš. Upřímně, už o to nemám ani zájem se bránit. Chci jen utéct, daleko od tebe pryč a cítit se pro jednou milována.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama